Obytná oblast

First topic message reminder :

Obytná oblast zabírá snad největší část Yukigakure no Sato. Je tvořena malými obchůdky, ramen shopy, restauracemi, ale hlavně domy, které jsou opětovně z kamene dovezeného z hor. Domy jsou většinou kostkovitého tvaru beze střechy, jakou staví ostatní vesnice. Je to vyloženě jen kostka. Domy nejsou dvakrát velké, ale poskytují člověku vše, co chce. Lze zakoupit i o hodně větší domy s lepším vybavením, to však stojí nespočetně peněz nebo nutnost stát se významným obyvatelem.

Kane Zan'nin'na ha
Kráčal som ďalej a počúval ju Bojíš sa toho že priberieš ? To je smiešne nemyslíš ?. po nejakej chvíly sme došli k nejakému malému podniku pozrel som cez okno a povedal som Tu by to šlo nemyslíš ? Nepoznám tu skoro nič takže ak máš nejaký lepší nápad tak prosím. dokončil som zastal a chystal som sa vstúpiť do podniku ešte som počkal na jej reakciu

Zamračím se a zavrtím hlavou "Není, komu by se líbila šedesáti kilová holka? Navíc, jako kunoichi si ani nemohu dovolit vážit moc." Zastavím se vedle něj a kritickým okem přejedu restauraci. Nezdá se mi dvakrát nejlepší, ale nemám námitky. "Souhlasím, vypadá to tu v pořádku." kývnu na něj s úsměvem a vlezu dovnitř. "Takže, jak se tedy jmenuješ?" zeptám se už po druhé a dám si pozor na tón, aby nepoznal, že jsem nevrlá.

Kane Zan'nin'na ha
Vstúpim dovnútra po nej a pokračujem 60 kíl nieje až tak veľa ak sú na správnych miestach a môže to mať aj výhody. Povedal som jej a zobral si lístok Ja si dám asi to Dango a niečo pálivé k tomu čo ty ??? opýtal som sa jej a pozrel sa na ňu hm možno by som si mal dať dole tú kapucňu budem vyzerať divne. preblesklo my hlavou a tak som si upravil kapucňu od plášťa a stiahol ju z hlavy dole .

Koketně se zachichotám a vážně se podívám na muže oproti mě. Stále je záhadou, ale nevypadá nepřátelsky. "A jaké výhody?" zeptám se naoko neznale a nakloním hlavu na stranu. Ani se nepodívám na lístek a automaticky zahlásím, že si dám onigiry se saké. Nevěnuji však pozornost moc okolí a snažím se z jeho rysů určit, co je zač. Zjevně nežil jen tak, má vypracované tělo a šlachy, je jasné že to není žádné ořezávátko. "Jak ti tedy mám říkat? Pan záhadný?" zeptám se ho s jasnou narážkou na to, že ignoroval mou otázku na to, jak se jmenuje.

Kane Zan'nin'na ha
No napríklad tak väčšia sila ??? rýchlosť sa prispôsobí telu no sila je o niečom inom a ďalšia vec nevyzeráš na to že by ti pár kíl navyše nejako uškodilo. povedal som a pozeral som priamo na ňu potom som sa poobzeral po reštike a povedal som A o áno prepáč myslím že si sa ma to už pýtala nejako my to vypadlo môžeš my hovoriť Kane . Inak na čo sa v boji špecializuješ maly by sme niečo o tomto smere vedieť navzájom aby sme pripravili nejakú taktiku nemyslíš ? povedal som a znova som jej pozeral do očí . Saké ??? No ale tak vyzerá na to že vie čo robí hmmm kto vie aká je v boji . No vyzerá sebavedome.

Usměji se, jsem ráda, že toho o mě tolik ještě neví, když mluví o síle. "No, asi neuškodilo, ale ráda se líbím a s kily navíc..." pokrčím rameny a nechám větu viset ve vzduchu. Lehce upiji s přineseného saké a zašklebím se, skoro jsem zapomněla jak saké chutná. "Takže... Kane" přemílám jeho jméno v ústech, abych si na něj zvykla "specializuji se na rychlé kenjutsu podporované Raitonem. Ty?" očekávám stejnou otevřenost, když jsem mu vyzradila o svém bojovém stylu tolik. I tak mám stále však pár es v rukávu. Vlky, klanové techniky, s ušklíbnutím se zakousnu do prvního Onigiri.

Kane Zan'nin'na ha
No tak to musíš vedieť ty . Tak ja no ja používam suiton a viac boj zblízka ale nemám nejako veľa techník. povedal som a začal som jesť moje Dango potom som znova pozrel na ňu A ty tu žiješ už dlho ??? a odkiaľ vlastne pochádzaš ? Ak sa teda môžem opýtať. Sakra teraz si bude myslieť že vyzvedám ja som taký blbec. prebehlo my hlavou no nemal som chuť tam len tak sedieť bez slova.

"Oba dva jsme na blízko? To může být na škodu i na užitek." napadne mě a dojím první ze dvou rýžových koulí. "Suiton povídáš?" škodolibě se ušklíbnu při představě kombinace Suitonu a Raitonu. "Tvůj Suiton a můj Raiton, lituji těch banditů." řeknu přes šálek se sakém. "Ne, žiji tu jen pár dní. Jinak pocházím z okraje Furisuro. A ty, Kane?" zeptám se ho a nakloním zvědavě hlavu na stranu.

Kane Zan'nin'na ha
Pozerám na ňu zamyslene Raiton hmmm to by mohlo byť fakt na úžitok ale ..... Nedokončil som myšlienku a otriasol sa potom som povedal Nie nie ja som tu prvý deň ale pochádzam z Tundry chcel som trocha zmenu a zaradili ma rovna sem irónia čo ???? povedal som a dojedol som svoju porciu Danga Bojovala si už proti mnohým protivníkom ??? A zabila si už niekoho??? opýtal som sa dodatočne a položil som svoje paličky na tanier

Kopnu do sebe poslední kuličku onigiri a dopiji posledních pár doušků saké, načež se nadechnu a poťapkám se spokojeně po břichu. "Nu, dobrá, já jsem plná. Vyrazíme?" zeptám se ho a vstanu. U východu na Kaneho počkám a upravím si vlasy, aby mi držely. "A ne, nezabila jsem mnoho lidí. Jen jednoho, v sebeobraně." pousměji se smutně a dám najevo, že o tom již mluvit nechci. Pomalým krokem vyrazím směrem ven z vesnice.

Kumori Toorima

Hneď ako som vyšiel von, otrávene som pozrel na okolie a vyrazil som priamo k bráne mesta a čakal na cházku nenažraných prasat alias ostatní keďže boli pravdepodobne sa v tom podniku či krčme či čo to je sa najesť. Docela naštvane som čakal a neskôr mi to už bolo jedno.

Kane Zan'nin'na ha
Vstal som a nasledoval som ju sledoval som jej výraz
Hm dúfam že nebudeš mať problémy zo zabíjaním inak máme problém. Ešte uvidíme čo je zač ten druhý. Kráčal som a natiahol som si kapucňu na hlavu . Po chvíli sme došli k bráne kde stál už aj ten druhý Tak čo vyrazíme či sa niekto z vás necíti ??? opýtal som sa trocha provokačne a pozeral som na oboch

Jeden krok za druhým, jeden prerývaný nádych a výdych. Bolo to stále ťažšie a ťažšie. Padala na mňa únava z celodenného cestovania a o tých podmienkach už ani nehovorím. Neprítomný pohľad som mala zapustený niekde pred seba a môj pohyb sa znova zmenil na až príliš mechanický. Keby som teraz bola hodinkami, mala by som o koliesko menej ! Ruky som držala zvesené pozdĺž tela a aspoň s nimi som sa snažila nehýbať. Aj keď to bolo úplne jedno, necítila som už takmer nič okrem ohromnej kosy ktorá mnou ozjabala už niekoľko hodín. Až teraz som si uvedomila, aká blbosť bola ísť sem kvôli nejakému blbému balíku. Bola som zvedavá dokedy si budem nadávať do blbiek. Keď som však pozrela na Eyleen, neprišlo mi to až ako tak maximálne zlý nápad. Zároveň, bohvie koho tu ešte stretnem, vždy sa mi zišli nejaké informácie naviac.

Docela by mě zajímalo, zda by se někam dostala sama. V tomhle stavu by skončila někde za rohem znásilněná a mrtvá, protože by nezabila ani mouchu. "Vydrž, už tam budeme." usměji se na ni povzbudivě a pokračuji trochu rychleji. Zamířím do malého domku, který mi byl přidělen vesnicí a vejdu. Celý dům má jen dvě místnosti, hlavní místnost s postelí, kuchyňskou linkou, stolkem a dvěma židlemi. A druhou, což je skromně zařízená koupelna. Dovedu Lalu k posteli a hbitě ji sundám boty, předtím než ji do ní položím. Přikryji ji snad všemi pokrývkami, které mám, i tou ružovou u které se trochu zardím, když ji beru do rukou, a zatopím. Doufám, že se z toho dostane, ale netuším, co dál bych měla dělat, nejsem nějaký med-ninja. "No nic, Lalo, zatím odpočívej. Musím na misi, až se vrátím, netuším zda tu ještě budeš. Každopádně se kdykoliv vrať." usměji se na ni a vyrazím ven. Nevím, co mě to vede, nechávat ji tam samotnou, ale co na plat.

Nevedela som tak úplne, kde som, s kým som a ani ako som sa sem dostala. Bola som už v štádiu kedy som ani nevnímala moje okolie. Proste som pocítila jediný pocit, ktorý prebil všetky ostatné.. teplo ! Stále ma ozjabalo zo zimy a stále mi aj zima bola no konečne som znova začal cítiť moje vlastné telo. Pohýbala som prstami na rukách, nohách. Pokývala som hlavou no následne ma premohla ohromná únava. Netrvalo dlho kým mi klesli viečka a kým som sa nechala unášať mojim šialeným svetom spánku a snoch. Bola som schopná prespať aj dva dni, po tom do akých extrémov som svoje telo ponorila sa to ani nedá považovať za nejakú zvláštnosť. Potrebovala som oddych viac než čokoľvek iné a rozhodne som sa mu viac nechcela brániť. Síce som mala trocha strach, že ak zaspím tak sa už nezobudím no teraz, keď ma Eyleen zobrala k nej do bytu, tento strach opadol. Bola som v bezpečí pred vonkajších svetom ako aj pred zimou a podchladením.

Jun´ichi - Zoki
Pomaly som kráčal k bráne a premýšľal nad týmto miestom potom som na bránu vyskočil a ľahol som si tak že som sa oprel o múrik a čakal na Tamotsua
Ty neznášaš sneh však ??? Áno neznášam ho . Ale prečo veď nieje nebezpečný ? Zoki tu ide o niečo iné sneh je vec ktorú nenávidím je biely a nevinný no čo sa stane keď v ňom niekto zomrie ??? Už z diaľky vidieť červené stopy a vôbec keď sa topí tak všetko čo je pod ním ukryté vychádza napovrch . Aha no nechápem ťa ale nevadí. Nechaj to tak proste ho neznášam a hotovo viac ťa trápiť nemusí . Dokončil som rozhovor a vytiahol som svoju vychádzkovu paličku s ktorou som si začal rýchlo v ruke točiť.

Tamotsu Shinozaki

Už po několika metrech začal mít Tamotsu jisté pnutí v oblasti nití, byl to zvláštní pocit mít tak moc vytažené nitě s trochou nadsázky by se toto pnutí dalo přirovnat k produktu lidského metabolismu který ne a né opustit výpustní otvor , Tamotsu měl skoro pocit že prostě je to dlouhé až moc na druhou stranu musel tento pocit zanedbat, už pro svou budoucnost potřeboval tento pocit překonat, rozhodně byl kvůli tomuto trápení lehce pomalejší. Ale vlastně nebylo zatím kam spěchat, stejně jim chyběla část týmu ta ostrá s meči a řeznictví bez dobrého sekáčku sice jde založit taky ,ale je to více práce. Došel tak akorát aby stihl vyslechnout zbytky Jun´ichiho.
" tak doufám ,že se nebavíte o mě, ale o někom jiném."
podíval se výhružně

Jun´ichi - Zoki
Pozrel som len divne na Tamotsua a potom som povedal bez záujmu Nie o tebe sa nebavíme neboj sa. Vieš to len Jun´ichi sa bojí snehu . Ticho buď Zoki nebojím len ho nemám rád . No jasné priznaj sa že sa ho bojíš. Zoki neprovokuj dobre. ešte chvíľu som točil paličkou a potom som ju vyhodil do vzduchu A kdeže je vlastne tá A....A .....no tá baba ??? opýtal som sa a pozrel na Tamotsuho

Přeskakuji zrovna přes střechy, když se dole pode mnou mihne Jun'ichi a Tomotsu, kteří se očividně baví o mně. Trošku se ušklíbnu a pomocí Shunshinu přenesu mezi ně. Doufám, že je dostatečně překvapím. "Vedete tu zajímavý rozhovor." prohodím jen tak s úšklebkem a založím si ruce na prsou.

Tamotsu Shinozaki

Lehce překvapeně se podíval na Ayame.
" No to víš říkáme si jak někdo s tak malou vrstvou oblečení dokaže vydržet tohle bílo. Ale vidím ,že jsi nitě našla. Skvělé."
začal nitě soukat zpátky do sebe.
" Nuže máme misi máme zjistit co způsobuje neklid v přistavní vesničce, prý hlavně nenapadně a v klidu....jak už jsem říkal ,možná ubde nejlepší nedělat to jako ninjové, ale jako lidi. Kort jestli to je neklid vůči ninjům."

Kaori Matsumoto

Po nějaké té době když jsem vyšla z budovy Kageho jsem se dostala do obytné oblasti kde jsem se jako vždy jen la.V hlavě jsem měla plno otázek na které jsem si nedovedla odpovědět i když nějakou představu jsem měla.Moje hojení jsem mohla odůvodnit jen démonem kterého jsem měla v sobě.I přes to že všude byl sníh nějak zima mi nebyla a tak na mě všichni hleděli jako kdybych se snad pomátla.Jediné co jsem udělala bylo, že jsem si zapnula svoji vestu tkerá byla spojená s mými kraťasy a dlouze se zadívala na oblohu. ,,Nesnáším nudu!" pronesla jsem k obloze.Ačkoliv jsem téměř před chvílí přišla z jedné mise rozhodně by mi nedělalo problém jít ihned na další.Jenže kdo ví jestli by pro mě něco Kage mohl mít.Ovšem bylo zajímavé sledovat všechny ty lidi kteří prošli jeho pracovnou za dobu co jsem tam stála.Tolik nových tváří co se těšili na svojí první misi jako shinobi.Ani jsem si nevzpomínala jestli jsem já měla tolik elánu jako oni.Já to brala tak že je to prostě práce kterou je nutno udělat.A když ne já tak by to odskákal někdo úplně jiný a kdo ví jak by se mu na misi vedlo.Ovšem moji mysl trápil i fakt co se stalo na misi na které jsem byla.Přeci jen to jak se ze mě dostávala chakra kyuubiho nebylo nic příjemného a já si ještě více než jindy připadala jako zrůda.
Docela mě i zajímalo kam se zdekovala Rin.Ne že by mi na tom nějak záleželo protože jsem měla dojem že si s ní nemám toho moc co říct ale na misi předvedla docela slušné schopnosti a tak byla něčím zajímavá.Najednou jsem se zastavila uprostřed jedné ze zaplněných ulic a ohlédla se zpět. ,,Tohohle budu litovat" povzdychla jsem si ale nakonec jsem se přeci jen poamlými kroky začala vracet zpět k budově Kageho.

Kumori Toorima

Po cca 9 hodinách som konečne dorazil do Yuki s docela otravnými bolestami ktoré mi už nedali pokoja. Dorazil som konečne pred bránui Yuki a rozhiadal som sa za seba či tam dakde nie je Kane i ked tomu moc neverím. Sadol som si na zem blízko vstupu do budovy a čakal som na Kanea či sa už konečne nezjaví.

Jun´ichi
Pozrel som len znechutene na tých dvoch a potom som povedal Ja poznám riešenie ako ich ukľudniť. Tssse ako neviem čo za nepokoje a proče no už teraz my to príde divné dokončil som postavil som sa a zastrčil som svoju vychádzkovu paličku do pošvy. Tak ty to tu poznáš najlepšie tak nás veď . Povedal som Ayame a trocha sa na ňu zamračil