Vesnice horalů

Malá vesnička vysoko v horách, která čítá zhruba padesát obyvatel, je místem kde žijí snad ti nejpodivnější obyvatelé Moshiwake Island. Samovolně se sem před spoustou let odstěhovali a od té doby zde žijí. Jedinou jejich obživou je těžba kamene a jeho následná výměna za jídlo, neb v místních končinách není kde sehnat potravu pro všechny, a tak jsou závislí na poptávce vesnic po kameni. Poslední dobou však jejich obživa visí na vlásku, jelikož vesnice uvažují o snížení nákladů za nákup kamene od horalů, a to vybudováním systému dolů. Vše je však zatím jen ve hvězdách nebo spíš v hlavách kagů.

Shichiro Uchiha

Konečně se mu podaří najít si cestu skrze hory do zasněžených hor. Musel uznat, že tu byla solidní zima. Celkem začínal i litovat, že si nevzal nějaké teplé oblečení. Oproti sopce to byl opravdu dost nezvyk. Ale jedna věc ho hřála u srdce. Všude se mu skýtal pohled na sněhovou pokrývku. Pohled, který měl ze srdce nejradši.

Po asi hodině cesty skrze ledové hory konečně našel vesnici, ve které přebývají horalové. Pomalu tedy vejde na něco, co by se dalo nazvat hlavní ulicí a rozhlídne se, kde by mohl někoho najít. Jakmile zahlídne prvního obyvatele, tak k němu přijde a osloví ho "Dobréj, mám tu objednávku pro vašeho šéfika. Mám mu to předat osobně, můžete mě k němu nasměrovat?"

Z vysokých hor dojdu do Zasněžených hor a mířím rovnou k vesnici. Doufám, že tam nebude nikdo jiný, nerad bych měl hned na první misi problém.. pomyslím si a opatrně pokračuji k vesnici.

Jakmile se přiblížím k vesnici, spatřím tam nějakého člověka. Nemá čelenku a docela se liší od ostatních. Zrovna mluví s nějakým místních horalů. Moc se k němu nepřibližuji a schovaný vyčkávám, než odejde. Buď to je Shinobi, který ztratil čelenku nebo Nukenin. Nebudu nic riskovat a radši zůstanu zde.. projde mi hlavou a zůstávám v úkrytu asi za dvěma domy.
Moc ho ani nepozoruji, aby si mě nevšiml, jen sem tam po něm kouknu.

Shichiro

"No áno, náš šéfik vás už očekává." zahuhlá nepříliš vábně obtloustlý mužík a ukáže na největší a nejhůře vypadající chajdu v okolí. Před ní stojí zhruba dva metry vysoký a aspoň metrák vážící muž pokuřující dýmku. Zjevně starosta vesnice.

Shichiro Uchiha

"Díky.." odvětí muži, jen aby se neřeklo a vydá se k chajdě, kterou mu ukázal. Před ní postával takovej tlustej děda. Možná nebyl až tak starej, ale kdo to má poznat přes ty jejich horalský hadry. "Dobréj.. Vy tady tomu prej šéfujete, je tomu tak?" osloví ho a přitom se snaží zachytit co nejvíce z jeho obličeje, který byl skrytý pod zimním oblečením.

Muž se na tebe podívá a výrazně se zamračí. Je poměrně statný, ale skrz cáry oblečení poznáš, že mu může být tak nad padesát. "Co chceš, smrade?" zeptá se tě nepříjemně a znovu popotáhne z dýmky. Vydechne obláček dýmu a založí si ruce na prsou, zjevně se mu nelíbíš. Okolní klima se začíná velmi rychle měnit, jak je to v horách zvykem a začne foukat silný vítr s lehkou přeháňkou sněhu.

Shichiro Uchiha

"Víte.. máme jednoho společného přítele. A ten přítel mě poslal, protože máte peníze, které mu říkají pane. Takže vám silně doporučuji je vydat, protože nejsem dnes nějak v dobré náladě." oznámí mu tónem, ze kterého je jasné, že nežertuje a bez peněz neodejde.

Muž se zatváří trochu nechápavě a zjevně mu chvilku trvá, než mu dojde co se děje. "Eh... dobrá. Jen prosím, nevypalte naší vesnici." stáhne se okamžitě a jeho bojová nálada je ta tam. "Dejte mi minutku..." zašeptá a zaběhne do chajdy, odkud se za pár minut vrátí s objemnou obálkou, kterou ti podá. " A teď, padej. Nechci tě tu už ani vidět, hajzle." zašeptá, ale je z něj cítit strach.

Shichiro Uchiha

"Né tak hrr.. Nejprve si to zkontrolujeme. Jak dobře víme, tak některým lidem občas selhávají počty, co se peněz týče." řekne s lehkým úšklebkem na rtech a opatrně otevře obálku, aby přepočítal peníze, co by v ní měli být. Přitom je v něm však jákási připravenost, protože by nerad dopadl, jako minule s tou bednou.

Peníze v obálce souhlasí a dokonce na tebe nic nevybafne, i přesto se muž trochu couvne, asi z respektu. "Vypadni už." sykne a zaleze zpět do chajdy, ve které zjevně žije.

Shichiro Uchiha

"Ale, ale.. trocha uctivosti ještě nikoho nezabila.. narozdíl od mé katany." prohodí Shichiro směrem ke starci a otočí se k odchodu. Na cestě pryč z vesnice si po oku všimne, že se tam stranou někdo ukrývá, ale nepřikládá tomu velkou důležitost. I když po cestě si radši bude dávat pozor, jestli ho někdo nesleduje. Teď už ale jeho cílem bylo jen to, aby se co nejrychleji dostal z téhe prokleté zimy.

Zaznamená, že neznámý shinobi odchází. Vypadá to, že si mě všiml, ale nevěnoval mi moc pozornosti. Hned jak odešel, tak jsem přišel k chajdě toho "šéfa" a zaťukal tam.
Doufám, že na mě nebude tak nevrlej, jako na toho přede mnou.. pomyslí si a pro jistotu je připraven na jakýkoliv útok ze strany nějakých vesničanů. Tohle bylo všechno nějak moc lehký, měl bych začít být pořádně ve střehu.. pomyslí si.

Stařík jen vyhlédne z okna a zhrozí se, když uvidí čelenku, pár vteřin na tebe jen zírá, ale po chvíli se zamračí a vypadá to, že mu něco došlo. Pod dveřmi ti potom posune obálku a lísteček. "Vem obálku a táhni." to na něm stojí, zjevně je čas jít.

Vidím, že stařík jen vyhlédne z okna. Potom mi pod dveřmi a podá mi obálku a lísteček. Vidím, že si rozumíme.. řeknu tichým hlasem a odcházím z oblasti.

Takhle jsem si představoval mou první misi.. Nevrlý stařík, možné nebezpečí a tahle krutá zima. Jestli všechny mise budou takhle lehké, tak mé schopnosti ochabnou.. pomyslím si po cestě ze zasněžených hor. Už mi začíná být docela zima, tak si pohnu a utíkám do vysokých hor.

Furasshu

Konečně přišel do nějaké vesnice No to je asi ono, takže teď na tržiště. Řekl a šel hledat nějakou tržnice, která by mělo být někde poblíž. Furasshu tedy procházel vesnicí, ale nemohl nic najít, až potom se rozhodl jít ještě jednou do jedné uličky, kde byli nějakcí "lidé", když viděl, že už tam nejsou tak se tam tedy vydal a ono tam to tržiště opravdu bylo. Tak, už sem ho našel teď ještě toho Lynguaga nebo jak se jmenoval, takže medoviny...Hmmm. Řekl a šel na tržiště hledat medoviny. Cestou viděl hodně zajímavých věcí, ale medoviny pořád nikde, až když vešel do středu tak se pořádně rozhlídl a uviděl trh s názvem "medoviny" Fajn, to je ono, takže jdu na to. Řekl a došel ke stánku. Ehm, pan Lynguag? Zeptal se, aby nedošlo k omylu.

"Jojo, to sem já. Copak chceš, holomku? Máš vůbec věk, aby si pil, co?" přeměří si tě pohledem a významně si odkašle. Na pultíku jeho stánku je několik desítek lahví s medovinou, které vypadají opravdu chutně.

Furasshu

Samozřejmě, ale kvuli tomu tady nejsem. Řekl sem, a prohledl sem si stánek. Tak proč sem tu, měl si odeslat zásilku do jedné hospody v sopce.. Takže jsem tu pro ní.. Přitvrdil sem hlas, ale pořád sem byl připraven na cokoliv.

Trochu se uklidni mladíku.Uvědom si s kým mluvíš. Zamlel muž a začal kdesi něco hledat až nakonec našel to co potřeboval.Tady je to.Pověděl nakonec a podal ti to i když se tvářil dost kysele.I přes to se tvářil že mu tohle všechno je naprosto ukradené.Postavil se a natáhl ruku s tím co jsi od něj očekával.Příště to řekni narovinu a ne že budeš řvát. Dodal docela přísně a jakmile sis to vzal tak se znovu posadil na své místo.

Furasshu

Vzal si vše co mu podal, potom řekl S kým mluvím? Určitě s nikým důležitým. Řekl a rychle odešel pryč.