Bokusökageho budova

First topic message reminder :

Oválná budova, která by se na první pohled mohla zdát nízká. Vždyť má jen přízemní patro. Zdání však klame, protože drtivá většina komplexu budovy se nachází v podzemí. Celou nadzemní část budovy pokrývá mech a místy i menší tráva. Jediné dle čeho lze poznat, že se jedná o budovu a ne o malý kopeček, jsou okna se sklem. Když někdo vejde do budovy, přímo proti němu budou schody, které vedou do podzemí, kde se nalézá zbytek komplexu. Všechny podlahy jsou pokryté kobercem, který perfektně imituje travní porost. V přízemí, ještě než se pokračuje do dolních pater, je obrovský pamětní kámen na kterém jsou vytesána jména všech padlých shinobi. Když pak člověk pokračuje do spodních pater, má na vybranou. Na jednu stranu vede cesta k válečné místnosti, kde je kulatý stůl s mapou ostrova, několika židlemi kolem stolu a desítkami válečných trofejí lemujících zeď. Na druhou stranu se nachází pracovna Bokusökageho. Pracovnu osvětluje několik pulzujících krystalů dovezených neznámo odkud. Celá místnost je naplněna náhodně vybranou barvou, kterou si zrovna krystaly ten den zvolí. Většinou však přes den svítí zeleně a v nocích modře. Říká se, že když se ve vesnici chýlí k neblahým událostem, tak krystaly budou již den dopředu upozorňovat krvavě rudou barvou. Kolem zdí jsou rozestavěny knihovny a uprostřed místnosti stojí velký stůl, neustále pokrytý štosem papírů.

Kiyomi Seygo

Vejdou s klukama do budovy kageho a projdou až do spodního patra, kde má Kage kancelář. Po zaklepání vejdou a pozdraví Kageho, načež se oba kluci zdekují stranou a hodí hlášení na Kiyomi. No, tak to teda dík.. Šmejdi! zanadává si v mysli, ale nemyslí to zle. Udělá tedy dva kroky dopředu a lehce se ukloní, načež podá Kagemu hlášení. "Mise proběhla úspěšně, Bokusokage-sama. Vejce jsou zničena a raptor je mrtev. Na misi nikdo neutrpěl vážná zranění, pokud nepočítám své lehké pohmožděniny a Raiovu psychickou újmu." řekne, přičemž se u posledních slov neubrání tomu, aby jí na tvář vyklouzl potutelný úsměv.

Kage spí zrovna s hlavou na stole a vypadá, že se mu moc vstávat nechce. Nakonec si však protře oči a šáhne do šuplíky, odkud vytáhne tři měšce s pěti sty ryu a hodí vám je. "Dobrá práce. Svět vám bude vděčny a tak dál a tak dále. Máte den volna." kývne a ukáže na dveře.

Kiyomi Seygo

Převezme od kageho peníze a poděkuje, načež se lehce pokloní na znamení úcty a opustí kancelář kageho. Sice jsem měla v plánu si odpočinout, ale radši zamířím trénovat. Odpočinek ještě chvíli počká, na další misi nějak extra nespěchám. probírá v hlavě a opuští budovu kageho, načež míří na tréninkový stadion.

*"díky "...a odcházím...hmm...co teď...asi zas trénovat a zamířím rovnou na tréninkáč....pak se musím podívat na to co vše budu potřebovat...asi toho bude dost...,ale co nějak se to zvládnout musí...*

Shrábnul jsem peníze popřál kagemu příjemný odpočinek a vytratil se z kanclu. Po tom co sem se vymotal z budovy sem zamířil na tréninkovej stadion ( nebo jak se to ted menuje )

Vejdu do vesnice a ihned mířím do Bokusokageho budovy. Už znám komplex docela na zpaměť a ke Kage trefím skoro se zavřenýma očima. Zaklepu a vejdu dovnitř. V kanceláři Kageho si uvědomím, že jsme zapomněl zatáhnout kosti, tak je rychle zatáhnu, ale Kage už mé kosti od krve zahlédla, ale doufám, že k tomu nebude mít komentáře. Potom si všimnu jednoho ninji, ale nevěnuji mu moc pozornosti, jakmile on domluví, začnu mluvit já: Dobrý den, Bokusokage. Mise proběhla s malými problémy, ale jsem tu živý a zdravý. Zabil jsem dohromady 6 domorodců, z toho 4 z nich zmasakroval tak, že by je málokdo rozeznal od mrtvých zvířat. Mezi zabité patří i dva Shamani, jeden s podstatou Katon a druhý s podstatou Suiton. Ten Shaman se Suitonem uměl legendární techniku Suiton: Suishoha, bylo těžké s ním bojovat, ale teď leží někde na mýtině poblíž jejich vesnice. Katonář uměl taky velmi dobrá jutsu, ale ty jsem identifikovat nedokázal. Musel jsem tam nechat ještě 9 tupých domorodců, ale ti uměli jen křičet a máchat klackem. Doufám, že vám toto stačí, nic víc jsem nezjistil.

Podívám se ještě kolem sebe a doufám, že jsem nevzbudil moc pozornosti.

"Ty ses ale upovídanej." zabručí kage, kterému na dveřích visí jméno Alizeer. Něco si zabrblá a hodí ti obálku asi s pěti sty ryu, načež mávne rukou. "Jasně, jasně. Co si chtěl si udělal, teď běž. Bolí mě z tebe hlava." pronese otráveně a mává rukama jakoby zaháněl ďábla. "A ty, Wonderone, co tě to, u všech Razorek, napadlo? Strkat vybušniny do želvy." zakroutí nevěřícně hlavou. "Teď to za tebe u té staré rašple musím žehlit, máš jí vytrhat plevel na zahradě v obytné části. Tak tam běž a tentokrát to nevyhoď do povětří."

Upovídaný ?? pomyslím si, ale radši už půjdu pryč, abych Kage nenaštval. Samozřejmě si vezmu své Ryu. Jakmile vyjdu z kanceláře, vyjdu i z komplexu a mířím do tréninkového centra.

Příjdu do budovy kageho a říkám si, tak schválně, jestli to tu ještě najdu ale po pár minutách najdu cíl, kageho kancelář, vejdu a říkám dobrý den pane, omlouvám se, že mi to tak trvalo, kage z druhé vesnice mi pro vás dal toto a dávám mu ten svitek vo jsem dostal.

"Dobrá, dobrá. Další otravný smrad." zabručí si Alizeer pod vousy a dopis přetrhne, aniž by ho četl. "Teď běž." propustí se a položí si hlavu na stůl, zjevně hodlá spát. Pak se však zarazí a zašramotí. "Ne, stůj!" křikne a hodí ti obálku. "Tak, teď už vypadni." hlesne spokojeně a začne chrápat v sedě. Když dopis otevřeš, je na papíru uvnitř doslova naškrábáno:

"Tam, kde voda do hor se vlévá. Tam, kde nepoznaná zvířata hodují na kostech archeologů. Tam, v prastarém chrámě, hledej nový pohled do budoucnosti. Tvůj přítel." Nic víc, nic míň. Dole je ještě úhledně napsáno, aby si vzal Kiyomi a obhlédl to, to už je ale zřetelně jiné písmo, písmo tvého kageho.

Přečte si to a přemýšlí dle toho co se jako malý dočetl, co se tím myslí, v úvahu připadaly obsidiánové, vysoké a zasněžené hory, v obsidiánových horách ale nejsou řeky, a pak mi dojde, že uvnitř vysokých hor je skryté údolí, kde je prý nějaký chrám, a stále nepoznaná fauna. takže tím je to jasné, ale kdo je vlastně kiyomy? rozhodnu se, že se nebudu ptát, řeknu děkuji, tak já odcházím a jdu na tréninkáč s tím, že snad brzy tu kiyomy potkám

Vejdu do Komplexu, cestu už znám, tak nezabloudím a mířím do kanceláře Kageho Alizeera.
Dojdu ke kanceláří a až teď si všimnu jmenovky: Alizeer. Zaklepu, jdu do místnosti a podívám se na Kage. Dobrý den, Kage. Byla by nějaká mise ?? zeptám se.

Po příchodu do budovy...jdu rovnou ke dveřím...*Zaklepu* a vejdu..."Hoj...mohl bych se zeptat na nějakou misi??...a hele čus Netsu...* a jdu vedle něj...

Přijde i Seikatsu. Ahoj Seikatsu.. řeknu a dál čekám na odpověď Kage.

Alizeer se zvedne z listů na kterých právě dopřává svým očím zaslouženy odpočinek. Když se zvedne, jen se pohrabe listy a ospale zahlásí. "Cesty v pralese, karavany se stále ztrácí i po zlikvidování domorodců. Zjevně se bude jednat o bandity. Zabít, odejít, vrátit." dokončí a opět práskne hlavou na stůl.

Vyslechne si zadání mise. Už zase prales ? jen tak si prohodím. Seikatu, v Pralese se vyznám, nedávno jsem tam zabil pár domorodců, takže bude lepší, když cestu určím já.. prohlásím a odcházím z místnosti a následně z komplexu, ještě mávnu rukou ať jde Seikatsu se mnou.

*Okay...mnohem lepší si myslím---" odcházím za ním...*

Vkročím do budovy, zaklepu slušně a pak docela slušnou ranou otevřu dveře.
" Brej den kage, potřeboval bych nějákou snadnou ale dobře placenou práci... " usměju se a opřu se o zeď.

Alizeer je probuzen hlasitou ranou a dle toho se i chová "Seš mentál nebo co?" houkne a hodí po tobě jedno z lejster. Oddechne si a upije z kafe, které leží na stole snad již od založení vesnice, načež se trochu uklidní a zamyslí. "Potřebuju odklidit průsmyk u Obsidianovejch hor. Zasypal se, respektive něco tam naházelo šutry. Zbav se šutrů i problému." pokrčí rameny a znovu upije, avšak kafe v jeho ústech nezůstane moc dlouho, když si všimne mouchy plavající v hrnku.

" Jasně šéfe!" zařvu nadšeně a hodím mu lejstro zpět.
"Tak já to teda proházim a ukamenuju toho co tam ty kamínky dal..." zasměju se a vylítnu ze dveří, které nechám otevřené aby mu tam šel vzduch a lépe se mu pracovalo.

*Po pruchodu budovou zaklepu na dveře a vejdu..."brý den Kage...tak jsme to zvládli...bylo zabito přesně 4ks banditů...2byli na naší urovni...a 2nevím jelikož je roztrhal výbuch,ale teď bych si s Vámi potřeboval promluvit...co by mě stálo dostat nějakou chajdu dole v obytné čtvrti...a podívám se na něj...*

Přijde do budovy a do kanceláře Kageho. Taky zdravím.. řeknu a nechám Seikatsa mluvit. Sakra, právě na to jsem se chtěl zeptat.. mg.. pomyslím si a čekám, co řekne Seikatsovi. Pořád si drží ránu, ale moc nekrvácí, přece jen jsem Kaguya a mám END 4.

Alizeer zvedne hlavu z knih na kterých spí a opakuje svůj stálý rituál s pitím prošlého kafe a jeho následného vyplivnutí. Tentokrát si k tomu zapálí dýmku. "Hmm." zamyslí se a poškrábe v plnovouse, který vlastně nemá. "Za misi vám každému dám pět set Ryu." řekne zamyšleně a mrkne na jedno z lejster, kde je zjevně seznam chalup ve vesnici. "Dám vám je zadarmo, klíče sou támhle." ukáže na malý věšáček s klíči vedle dveří. "Všechny jsou stejně hrozný a nevím, kterej klíč k čemu pasuje. Bavte se." pokrčí rameny a druhou rukou hodí slibovanou odměnu.

"Díky..." usměju se a odcházím...předtím seberu jeden z klíčů....*