Budova kageho

First topic message reminder :

Kopulovitá stavba z ledu, který byl dle pověsti vyřezán z nedalekého jezera a následně zpevněn chakrou prvního Yukikageho. Tak vznikla jedna z prvních tradic Skryté sněžné vesnice. Každý nový Yukikage pokládá ruku na led a vloží část své chakry do ledu. Traduje se, že jen díky tomu nikdy neroztaje. V přízemí je malá fontánka v jejímž středu stojí socha prvního Yukikageho - voda zde však neteče. Fontána je nefunkční neb ať se snažil kdokoliv, voda během pár minut zamrzla. Kolem fontány jsou lavičky pro čekající na přijetí u kageho, zatímco na druhé straně od hlavního vstupu je malá recepce, na které slouží mladičká slečna. Vedle recepce jsou schody které vedou přímo do kanceláře Yukikageho. Než se nově příchozí dostane ke kagemu, musí projít kolem dlouhého konferenčního stolu, který je obležen sedmi židlemi. Když se obejde konferenční stůl, dostaneme se k menšímu kancelářskému stolu, který slouží kagemu jako pracovní místo. Celou místnost zpříjemňuje velká díra ve zdi za kagem, vyplněná tenkou vrstvou ledu průhlednou jako sklo, která má sloužit jako okno. Vůdce vesnice má tedy krásný výhled na celou vesnici, kdykoliv se otočí. Zdi lemují knihovny a obrazy bývalých kage, seřazeny od dveří vzestupně.

Kumori Toorima

Kým som si všimol že ma niekto pozdravil už všetci boli preč. "Čo to sakra bolo? Kam zrazu všetci zmizli." V každom prípade to hlavné som zistil a po misii budem asi bývať na tej lavičke čo som nedávno obsadil, keďže ani prekliate byvanie si tu nemožem vybaviť. S týmito negatívnymi myšlienkami som odchádzal z budovy Kage a čakal som na to čomu sa vraví kolegovia pred vchodom do mesta.

Tamotsu Shinozaki

Jejich 4 členná skupinka připomínala útvar rychlého smíchu propuknutí. No schválně představte si to spoře oděná dívka která tak nějak ignoruje ,že je tu zima a užívá si každou vločku sněhu jako by ji byli 3. Zamlklí chlapec co by nejraději zabil Jashinistu a jde s nimi jen proto, že by se sám v zemi bílé ztratil. Jashinista, který se na sníh dívá,jako by ten chtěl vstát a za živa hi sama v sobě pohřbít a na konec podivný zachumlaný týpek,který to všechno pozoruje a připadá si že je tu moc bílo a nějaký ten kýbl s jinou barvou by tomuhle místu jenom prospěl. Prostě skupina,kterou mohla vytvořit jen loď a za normálních okolností by spolu nedržela. Inu a právě tato skupina 4 statečných se prodírala s větším či menším odporem sněhem , hledajíc někoho kdo jim řekne kde je Káge, neb jak doufali, bylo jediné řešení toho co teď dělat právě u něj. Vlastně ani moc lidí hledat nemuseli, skupina dost dobře mohla lidi přitahovat sama o sobě, ne že by vypadali drsně jen jejich procesí vypadalo divně,jinak a směšně a to na pozornost v místě kde je jen bílo může stačit. Nakonec se ale doptali a asi na 5. pokus našli zprávnou budovu. Po menším vysvětlování případným stražím ,že opravdu nejsou cirkus ,ale ninjové by o nich kage alespoň mohl vědět, zda je přijme už byla věc jiná.

Mori Shinson

Rozhodně na normálnosti jejich skupině moc nepřidívala. Celou cestu se plazila po čtyřech, po pravé straně Tadashiho a po levé ty tři. Čím více času mezi sněhem strávili, tím více se začínala ona a Tadashiho chovat ztřeštěně. Opadl z nich prvotní strach z cizích lidí a jejich obydlí. Sem tam od skupiny prostě odběhli, někde sebou švihli do sněhu nebo někoho vystrašili a pak se celí od sněhu vrátili zase zpátky. Netušila sice kam jdou, ale Tadashi to nepovažoval za nebezpečné, a tak klidně šla.

Ren Taiyo

V tichosti možno až trocha zahanbene si povzdychol keď si konečne uvedomil s kým sa to plavil na lodi. Jeho prvý dojem vážne neklamal. Mori, jedoná osoba o ktorej si aspoň trocha myslel, že je normálna sa hádzala do snehu s tigrom ako malé deti. Ten týpek s ktorým ani neprehovoril teraz vyzeral aspoň rozumne kedže ho Ren ešte vôbec nepoznal. Nakoniec Jashinista ... pri spomienke na ich prvý kontakt sa mu chcelo zvracať a napadnúť ho znova no uznal, že stratiť nejakú ihlicu v tomto snehu by nebolo moc rozumné. "Hneď ako prídeme za Kagem ... dúfam, že sa už nikdy v živote neuvidíme." Prehlásil v tichosti pričom sa len pousmial a prešiel do budovy. Oklepal si nohy a v rýchlosti prišiel ku dverám ktoré náhle otvoril a vošiel dnu. Zdvorilo sa poklonil a čakal či Kage niečo povie alebo ho len jednoducho vyhodí z okna ako sa to už raz stalo u Senseia na skúškach.

Konečně se vám podaří dostat do místa, kam se dostat chcete - do kanceláře kageho. Když vejdete, muž zrovna stojí u velkého okna vytesaného do zdi a hledí ven. "Čekal jsem vás." oznámí tajuplně a otočí se na vás. "Jun'ichi, Ren, Mori a Tamotsu. Vítejte ve skryté sněžné." přivítá vás teatrálně a posadí se, načež začne listovat listy s vašimi jmény, pravděpdoobně vaše složky. "Nuže, Ren Tiyo, Mori a Kumori. Takto bych viděl jeden z prvních týmů." řekne a přejede pohledem zmíněné. "Kumori by se za pár hodin měl vrátit z mise, počkejte na něj v dolních patrech." kývne a ukáže na dveře. "Ayame,Tamotsu, Jun'ichi, tak bych viděl další tým. Počkejte prosím na Ayame v dolních patrech, pak se vraťte, děkuji." řekne suše a vytáhne knihu s názvem "Jashinismus v dnešní době".

Tamotsu Shinozaki

Jak se zdálo kage byl víc připravený než oni všichni dohromady, možná proto byl kage a oni klepali kosu. Každopádně Tamotsu musel seznat že káge má opravdu dobré silné srdce,které musí utáhnout celou vesnici, a že by bylo hezké mít takové srdce.
" Dobrá děkujeme, jen jedna věc ta Ayame jak vypadá? Já jen,aby nás poznala....ačkoliv ne neříkejte mi to....už jsem přišel na to jak Ayame najít. Takže děkuji a zase někdy na viděnou."
Dobré kagovo srdce Tamotsa prostě dostalo do dobré žertovné nálady, kteréá se měla brzy ještě více podtrhnout. Počkal, jestli Jun´ichi bude něco kagovi chtít a kdyby ne tak pak spolu sešli do dolních pater. Zde zahajil svůj genialní plán jak najít Ayame.
Vytvořil ze svých černých lehce oslizlích nití několik velkých šipek směřujících k nim a nad každou ještě nápis AYAME JDI TUDY nad ně pak pomocí svých nití utvořil velký obdélník do kterého vetkal nápis.
AYAME TVŮJ NOVÍ TÝM TĚ ZDRAVÍ
byl zvědavý jestli to bude fungovat

Dorazíme ke kagovi a říkám, dobrý den, tak už jsme zpátky pane, i s vězněm. a kouknu se po holkách jestli jsou Ok a stále držím lanko za jeden konec, kterým jsem vězňovi svázal ruce.

Kage okamžitě zajede rukou pod stůl a v místnosti se objeví dva shinobi, kteří od tebe muže přeberou. Jak se objevili, také zmizeli, dokonce i s vězněm. "Dobrá, situace je zajištěna." oddechne si a zašátrá v šuplíku, načež vytáhne několik měšců s Ryu. "Nuže, každý z vás, i ty Koxi, dostanete sedm set ryu." kývne na vás a hodí vám je. "Velmi dobře odvedená práce, nyní máte volno dokud sami neuznáte za vhodné se vrátit pro misi. A ty, Koxi, prosím aby si opustil vesnici, tvá práce tady skončila." sykne úsečně na Koxe a je zjevné, že by měl rád konečně volnou kancelář bez neustálého povyku jakýchsi shinobi.

když se oběvili 2 shinobi rychle si odvázal svůj kus lanka z chlapa a je rád že to má konečně za sebou a řekne, děkuji, tka já už mizím, nashledanou ještě si vzpomene, že mu zdejší kage dával jakýsi svitek, který má předat svému kagovi, zkontroluje si, jestli ho má a říká, tka ahoj kaori a rin, jsem rád, že jsem vás poznal, ale už musím, takže čau A pak si řekne no, ještě že už to je za mnou, konečně můžu do své vesnice, jestli pak si kage všimnul, že jsem tam tak dlouho nebyl? a už rychle zmizí

Trochu nevěřícně se zastavím a hledím na tu ohavnou věc, co tvoří mé jméno. "To... snad... není možné." vydechnu a přejdu k těm dvěma divným shinobi. "Počkejte tu, jen si něco vyřídím." syknu a snažím se předstírat, že je neznám a že to ohavné, ať je to co je to, rozhodně netvoří mé jméno. Rychle projdu místností směrem ke schodům a na ty dva se ani neohlédne. Nahoře, i když již stojím před místnosti kageho, stále nemohu uvěřit tomu, co jsem viděla. Přece by mě kdokoliv soudný nedal do týmu s někým takovým. Bez zaklepaní vstoupím dovnitř a přeruším cokoliv, co se uvnitř dělo.

"Ráda bych oznámila, že mise byla úspěšně splněna. Kane a Kumori se vrátí později, byli moc unavení a mně se nechtělo čekat." pokrčím rameny. "Banditů jsme zabili asi deset, možná víc. Nic co by stálo za zmínku." usměji se sebevědomě a pohledem přejedu po ostatních. Ten kluk, co tu stojí, vypadá docela impozantně, dokonce i přitažlivě. O té holce nevím, co si myslet. Vypadá jak nějaký utečenec z pralesa, ale instinkty mi radí nedát na první dojem.

"Tvůj tým na tebe čeká dole, Ayame." povzdechne si kage a hodí Eyleen měšec s pěti sty Ryu. "Příště bych prosil, aby si dorazila s ostatními členy týmu, ale asi pláču na špatném hrobě, že? A také bych prosil, aby si neničila výcvikové centrum." vytkne Ayame snad všechno a až pak ji propustí.

Znuděně pozoruji kageho a jen od něj převezmu odměnu, nijak mu neodpovídám. To co mi říká mě ostatně ani nezajímá. Převezmu odměnu a při pohledu naposledy mrknu na toho chlapce, co tam stojí, pak již vyjdu. Svižně přejdu ke schodům a s trpělivým nadechnutím je sejdu dolů, kde se připojím ke zbytku svého nového týmu. "Odvolej to... divné. Ať je to co je to." syknu, ale v duchu uvažuji, jak něco takového může dokázat. "Nuže, já jsem Ayame, jak už víte, a vy jste?" zeptám se se zdviženým obočím a přeměřím si je pohledem. Ten jeden vypadá dost divně, jakoby uctíval jashina, a on zřejmě i bude. Co na plat, uvidíme jak s ním budu vycházet. Ten druhý zjevně může za ty divné věci, ale nezdá se být tak divný.

Tamotsu Shinozaki

Našli jí jeho metoda prostého uderu do očí byla uspěšná. Inu jak také jinak ,když někoho chcete najít je lepší nechat ho ať on najde vás.
" Co divné jo tohle?"
skoro demonstrativně stáhl své nitě ty co ustupovali přes ústa demonstrativně srkal jako extra dlouhé špagety.
" Mňamka. No mi jsme tvoje noční můra...ne dobře tvoji parťáci já jsem Tamotsu a můj kolega se ti představí sám....Jinak jak to tu vlastně chodí?"

Jun´ichi
Sledoval som celé to dianie ale nejako my nebolo do rečí asi to bolo tým snehom no keď prišla tá Ayame či čo to vlastne bolo tak som say už trocha začal zaujímať o dianie No Tak ako ja som tento ehm Jun´ichi. A asi to tak vyzerá že budeme spolu v tíme no a neviem čo by som mal ešte povvedať ak ťa niečo zaujíma tak sa kľudne opýtaj. Hmm takže Tamotsuho nite sa jej zdajú divné no tak ty ešte uvidíš divnešie veci . Zamyslel som sa a pozeral pritom na Ayame

"Jak to tu chodí.. no, řekněme že se ráno probudíš a pokud si ve vesnici, buď se vydáš trénovat nebo na misi. Co jiného by shinobi mohl dělat, že?" ušklíbnu se a dám si záležet, abych si do mysli vypálila každý jejich detail. "Není třeba dál mluvit, Jun'ichi, poznáme se v boji, to je ostatně nejlepší seznamka." mrknu na něj a otočím se na Tomotsua. "Každopádně, jestli chcete, zajděte si pro misi. Sejdeme se tady za pár minut, ráda bych si ještě něco vyřídila na trhu." kývnu a otočím se na podpatku, načež vyrazím z budovy ven, směrem k tržišti.

Tamotsu Shinozaki

" Na misi a nebyla jsi na jedné? No jestli se cítíš. Jak říkáš boj je nejlepší k seznámení. Tak mi skočíme za kagem."
uzavřel to jít do akce tak rychle mohlo být fajn, navíc s trochou štěstí by mohl získat noví materiál na zkoumání. Moc nad tím nepřemýšlel a vydal se za kágem, přeci jen misi mohl dát nejspíše jen on. Jenbylo potřeba ho přesvědčit že tým který teĎ vznikl se bude hodit. Znovu vyčkal všech procedůr aby se dostal až ke kagemu.
" Tak jsem tu znovu Ayame jsme našli a tak jsem se chtěl zeptat, zda by se pro nás nenašla nějaká mise. Pokud mohu soudit tak se náš tým nejlepe sehraje když bude muset."

Kaori Matsumoto

Sledovala jsem co se dělo.Moje zranění na krku se dávno zahojilo což mě docela udivilo.Tohle mé rychlé léčení jsem nikdy moc nechápala a tak jsem zůstávala stále v kanceláři a jena hleděla kolem sebe.Zdálo se že dnes tm bylo opravdu narváno.Jako kdyby všechny vypustili z Akademie.Když tam došel nějaký tým trochu jsem si povzdychla.Přeci jen já ještě v žádném týmu nebyla ale nedivila jsem se tomu. Podle některých senseiů jsem byla nestálá,sobecká a nevhodná to jakéhokoliv týmu.Ale neznali mě.Copak jsem byla opravdu tak sobecká když jsem si cenila více života ostatních než li toho svého? COpak na tom bylo něco špatného? Chtěla jsem počkat až všichni odejdou a optat se Kageho na to mé uzdravování.Bylo toho trochu více. To co se stalo na misi,jak ze mě začala plynout kyuubiho chakra a moje oči se měnili muselo mít nějaké vysvětlení.Netušila jsem jestli tohle v minulosti někdo dokázala ale jestli ano byla to pro mě dost cenná informace.

Kage se dlouze zamyslí nad Tamotsovým požadavkem a nakonec přikývne. "No, něco bych tu vskutku měl. Je potřeba vyřídit nepokoje v malé vesničce kousek odsud, museli jste do ní dorazit, když jste přijížděli do vesnice, dozajista si ji pamatujete." řekne zamyšleně a projede pár papírů. "Údajně je tam teď dost neklidno, nevíme proč. Vyšetřete a zaražte problémy, pokud možnost v poklidu." dokončí s důrazem na poslední slova.

Ren Taiyo

Zamyslene si pozrel toho tretieho týpka. "Eh ... pane ... prepáčte ale ..." Ukázal prstom na tretieho. "Rád by som šiel na duo misiu ... s touto divožienkou keby to bolo možné." Následne prešiel prstom na Mori. "Aj tak si potrebujem zistiť ako je na tom zo schopnostiami" Nenápadne pristúpil k Mori a ťukol do nej nohou. "A ona tiež určite súhlasí s duo misiou."

Kaori Matsumoto

Sledovala jsem ostatní jak stále chodí dovnitř a měla dojem že tohle nikdy neskončí.Chvíli jsem očima hleděla na Kageho a chvíli z okna které pouštělo do místnosti trochu toho světla.Musela jsem si povzdychnout.Dnes to rozhodně nevypadalo na nějakou rozmluvu s kagem.Stačilo vidět ty papíry a výraz v jeho tváři.Jistě toho měl taky dost.A ani jsem se mu nedivila. Jen jsem na něj kývla hlavou a pomalýmmi kroky opustila jeho kancelář.Po chodbě jsem šla docela pomalu.Ruce jsem měla v kapsách a hleděla před sebe docela nepřítomným pohledem.Měla jsem o čem přemýšlet.

Tamotsu Shinozaki

" No abych pravdu řekl ,nejsem si jistý ,dkyž jsme přijeli bylo to sníh , domy vyděšený ninja. A jedna kočko žena dělající andělíčky ve sněhu. Rozhodně nic co by svědčilo o případných nepokojích. Každopádně zkusíme zjistit co se tam děje.... Jen by mě zajimalo jak dlouho tam má být ten neklid. Pokud jen dnes tak to chápu myslím ,že naše vylodění bylo samo o sobě dost zneklidňující."
pokusil se trochu usmát.
" No uvidíme jak v klidu to půjde. Ale děkuji za misi. Brzy naschle"
ne tohle nebyla mise co čekal, nemohou zabíjet a pitvat to zavání nudou. Ale na druhou stranu by se mohlo mučit a tam by se dalo být kreativní.Vydal se proto za Jun´ichim.
Cestou dost možná potkal kaori ať už na cestě od kageho nebo v tichém očekávání. Jen se na ní podíval s lehkým soustředěním nakonec zatřásl hlavou ,aby se zbavil divného pocitu o srdci té slečny a raději pokračoval v cestě za svým týmovým kolegou.
"Tak máme misi. Jen nuda máme v klidu zarazit problémy ve vesnici ,kterou jsme sem přišli. Jen mám pocit, že ať tam měli jakékoliv problémy tak s příchodem nás na ně budou s láskou vzpomínat.No v každém případě půjdeme ,ayame tu necháme stopu ať se cvičí."
řekl s humorem a na stejném místě kde stál se po chvíli na stěně objevil nápis
" PRO AYAME."
od kterého Tamotsu táhl svou niť hlavně zvědavý jak daleko jí dotáhne. S touto zvědavostí vyrazil na cestu

Jun´ichi
Vykročil som z budovy a nejako podivne som mlčal no potom som povedal Tamotsuovi Nepáči sa my to tu v týchto končinách nebývajú veci tak ako sa zdajú ak sú tam nepokoje tak to na to bude určite dobrý dôvod ale hm vybaviť to v kľuďe pôjde len bez Zokiho pretože ten nerieši veci kľudne teda rieši ale kľudne pri tom ľudia zomierajú nuž mali by sme sa tam pozrieť niečo zistiť. Inak na tú babu si musíme dávať pozor počul si že z poslednej misie sa vrátila bez týmu hm ?? Čo si o tom myslíš ??? povedal som Tamotsuovi potichu a kráčal som ďalej

Kaori Matsumoto

Netrvalo to nijak zvlášťe dlouho a opět jsem stála před budovou Kageho a prohlížela si stavbu o které by jeden těžko řekl že tam může být někdo jako kage.Vstoupila jsem dovnitř a pořádně si prohlížela celé své okolý.Přeci jen tam bylo dosti zajímavých věcí.Nevím proč ale docela mě zajímalo co by s touhle stavbou udělal silný žár ohně.Nakonec jsem tuto myšlenku vypudila z hlavy a vysoupala až před dveře kageho.Jistě toho měl za dnešní den dost ale já prostě potřebovala něco dělat.Cokoliv.Nechtěla jsem se jen tak potulovat po vesnici a nic nedělat.
,,Omlouvám se že vás ruším pane" pronesla jsem okamžitě jakmile jsem otevřela dveře do jeho pracovny. ,,Jen jsem se chtěla optat jestli by jste neměl nějakou misi" povzdychla jsem si při těchto slovech a dál nic neříkala.Vůbec bych se nedivila kdyby mě tenhle muž poslal do háje ale na druhou stranu byl docela sympatický.

Kage zavře knihu o historii Yukigakure s podtitulem "Nepřátele Yuki v průběhu času" a zkoumavě se na tebe podívá. "S Rin jste již na misi byly, že ano?" zeptá se tě a podrbe ve vousech. "Potřeboval bych, aby jste se dostali do Zasněžených hor a poohlédli se tam po nějaké hluboké jeskyni, vesnice potřebuje důl, neb nákup od Horalů je moc nákladný." pronese zamyšleně. "Takže, najdi Rin a vyražte."