Budova kageho

First topic message reminder :

Kopulovitá stavba z ledu, který byl dle pověsti vyřezán z nedalekého jezera a následně zpevněn chakrou prvního Yukikageho. Tak vznikla jedna z prvních tradic Skryté sněžné vesnice. Každý nový Yukikage pokládá ruku na led a vloží část své chakry do ledu. Traduje se, že jen díky tomu nikdy neroztaje. V přízemí je malá fontánka v jejímž středu stojí socha prvního Yukikageho - voda zde však neteče. Fontána je nefunkční neb ať se snažil kdokoliv, voda během pár minut zamrzla. Kolem fontány jsou lavičky pro čekající na přijetí u kageho, zatímco na druhé straně od hlavního vstupu je malá recepce, na které slouží mladičká slečna. Vedle recepce jsou schody které vedou přímo do kanceláře Yukikageho. Než se nově příchozí dostane ke kagemu, musí projít kolem dlouhého konferenčního stolu, který je obležen sedmi židlemi. Když se obejde konferenční stůl, dostaneme se k menšímu kancelářskému stolu, který slouží kagemu jako pracovní místo. Celou místnost zpříjemňuje velká díra ve zdi za kagem, vyplněná tenkou vrstvou ledu průhlednou jako sklo, která má sloužit jako okno. Vůdce vesnice má tedy krásný výhled na celou vesnici, kdykoliv se otočí. Zdi lemují knihovny a obrazy bývalých kage, seřazeny od dveří vzestupně.

Kaori Matsumoto

Poslouchala jsem co Kage řekl.Tohle bude otrava,ale sama jsem si o to řekla.Pronesla jsem si v hlavě a jen přikývla. ,,Hai Kage-sama!" přikývla jsem a poamlu se vydala z jeo kanceláře.Stále jsem měla ruce v kapsách i když na malou chvíli jsem je vytáhla a spravila si návleky na rukou.Tuhle misi mohu dostat jen já.Začala jsem hudrovat ale v hlouby duše jsem byla ráda že jsem měla co dělat. vylezla jsem před budovu a dlouze se dívala kolem sebe jestli neuvidím Rin.

Mori Shinson

Chvilku zvědavě pozorovala dění okolo a seděla na hřbetu tygrovi. ,,Je to tu tak strašně... chaotické." pronesla směrem k Tadashimu a pobaveně se na něj usmála. Když jí však sledování dění v okolí přestalo bavit, rozhlédla se prostě okolo a snažila se najít co nejrychlejší cestu ven. Nakonec jí vybral Tadashi, protáhnul se ke skoku a než by se nad tím člověk pozastavil, vyskočila Mori na Tadashiho hřbetě ven z okna. ,,Kam... teď?"

Kaori Matsumoto

Když jsem uviděla Rin musela jsem se pousmát.Znovu jsem si spravila návlek na ruce a přikývla že má pravdu. ,,Hledám tebe.Máme další misi" zodpověděla jsem jí a čekala její reakce. ,,Máme jít do zasněžených hor a najít tam nějakou hlubokou jeskyni co by mohla vesnici sloužit jako důl" dodala jsem ihned aby věděla kvůli čemu a kam to vlastně jdeme.Trochu jsem si spravila své boty na nohou a znovu si přehodila svůj rodinný meč přes záda tak jak jsem jej vždy nosila.Možná na mě bylo vidět že jsem se na misi těšilo.No zjevně jsem pařila k těm hyperaktivním lidem co se rádi někde potulovali což mi nikdy nijak moc nevadilo.

Kane
Dorazil som zo sopečného územia sám a zamieril som priamo ku Kagemu vošiel som do budovy a všiel som po schodoch zaklopal som a vošiel dovnútra Dobrý deň neviem či sa už niekto z môjho týmu vrátil ale misiu sme splnily. Povedal som a pozrel na Kageho

Kage si dlouze povzdychne a odloží knihu o rostlinách. ,,Aha-lajdák" pronese téměř otráveně.Podal ti odměnu a pak se dlouze zadíval do svitku před sebou. ,,Jetu něco co je třeba vyřídit mladíku.Vzhledem k tomu že má Kusagakure velký problém s počtem shinobi byl jsi zvolen jako posila do jejich vesnice.Takže..." na chvíli se odmlčel a vytáhl zapečetěný svitek. ,,Vydáš se do Kusagakure a místnímu Kage předáš tohle.Nějaké otázky?!" optal se přísně muž.,Mohlo ti být jasné že jakýkoliv nesouhlas v této situaci nepřime ani kdyby jej chtěli na místě zabít.

Kane
Zobral som si odmenu a aj zvitok pozrel som na Kageho a povedal Rozumiem vybavím aj tak je tu veľká zima. Vyrazím hneď. povedal som otočil som sa a vybehol som z kancelárie do mesta a smeroval som do prístavu aby som ešte stihol loď Hmmm uvidíme čo tam budú potrebovať. preblesklo my hlavou

Vstúpila som do budovy ktorá pripomínala skôr nejaký, zamrznutý palác z rozprávok či podobne. Mala som na sebe plášť a pochopiteľne aj šál, ktorý som mala obviazaný okolo hlavy, úst a krku. Bolo mi vidieť iba oči no mne to moc nevadilo, teda, okrem vlasov, tie mi pochopiteľne trčali spod šálu. Prstami som poklepkávala po katane ktorú som mala v púzdre pod plášťom. Vykročila som okolo recepčnej a moje kroky ma niesli až ku konferenčnej miestnosti. Bol tam nejaký dlhý stôl ktorý som úplne odignorovala. Pristúpila som ku menšiemu stolu na konci miestnosti a pohľaď som zapichla niekam pred seba.
"Kage.." Začala som na čo som sa pod šálom trocha pousmiala.
"Viem že nepatrím k vašej dedine, ale chcela som sa spýtať po nejakej práci.. povedzme že ma už nebaví robiť poslíčka za peniaze, ktoré rozflákam za jeden deň." Povedala som bez nejakého predstavenia a čakala som na jeho reakciu.

Kage si tě přeměří dlouhým pohledem a šáhne do jednoho z šuplíků, ze kterého vytáhne spis papírů, je na nich tvé jméno. Zběžně je pročte a nadechne se. "Nu, budiž." řekne po chvilce přemýšlení. "Jednu bych tu měl. Potřebuji, aby někdo vyrazil do Tundry a zlikvidoval smečku polárních vlků. Loví tam kupce, což pro vesnici není dvakrát nejlepší.." řekne a podívá se na tebe významně.

Po tom, čo ma oboznámil s misiou, som sa usmiala. Spojila som ruky dlaňami k sebe a poklonila som sa.
"Arigato gozaimasu." Povedala som nedočkavým hlasom a bez zbytočných slov, som sa rozbehla von z budovy. Konečne misia, kde sa aj niečo bude diať. Bohvie koľko by som ešte vydržala robiť nejakého poslíčka či podobne. Netrvalo dlho, kým som vyšla z budovy a bez jediného slova som si to mierila priamo k bráne Yukigakure no sato. Dokonca mi nevadila už ani zima, poháňala ma túžba pozabíjať niektorých vlkov ! Pred tým som sa ešte stavila v nejakom obchode, odkiaľ som narýchlo potiahla jedno väčšie plátené vrece. Bolo dosť obyčajné a dotrhané takže, no takže by ani nemalo vadiť, že som si ho takto "vypožičala".
(presun)

Kumori Toorima

Vošiel som do budovy Kageho a smeroval ku kancelárii Kageho s plánom prízť si pre odmenu a rovno sa ho spýtať na nejaké ubytovanie pretože stále nemám kde bývať. Zaklopal som a keď som dostal možnosť vošiel som dovnútra. "Zdravím a pardón že meškám. Musel som sa zastaviť v nemocnici."

Midou Shingo

Po úspěšně složené zkoušce a přiřazení do vesnice jsem cestoval nějakou dobu, než jsem se dostal na ledové pláně a k budově místního Kage, ve které jsem se hodlal nahlásit, jakožto nově přidělený Genin. Do budovy jsem vstoupil sebevědomě a zamířil rovnou k místnosti, ve které podle směrovek měl Kage svou úřadovnu, na kterou jsem zaklepal.
Tady Midou Shingo, nový Genin, přišel jsem se nahlásit.
oznámil jsem zpoza dveří a počkal, jestli mi bude dovolen vstup.

Kage si povzdechne a prohlásí něco o tom, že poslední dobou je zde opravdu plno, nemá ani pár minut na odpočinek. "Nuže Kumori, odměnu tvoří osm set ryu, na další misi jdi prosím až zítřejší den, dnes si odpočiň." kývne na tebe a hodí ti měšec s penězi. Poté se zaměří na Midoua. "A ty Midou, vítám tě u nás ve vesnici, zjevně si za delší dobu poslední genin, kterého nám sem pošlou." usměje se na tebe. "Doporučuji ti ještě počkat aspoň den, než-li se vydáš na misi. Věnuj ten den třeba tréninku."

Kumori Toorima

"Ehm ďakujem." zachytil som mešec s ryo ale znova som zareagoval.. "Je tu ešte jedna vec.. Za kým b ysom mal ísť pokial ide o ubytovanie? Totiž.. túto vec som ešte nevyriešil a na lavičke je nepohodlne." pri dopovedani som sa trošku pousmial. Eh dúfam že to nebolo moc prehnané... - troškku som sa zamyslel ale keď sa chystal Kage prehovoriť tak som sa okanžite začal sústrediť.

Kage ti z otočky hodí klíče, které vytáhl neznámo odkud a pak se zase vrátí k práci. Je záhadou ke kterému domu pasují, ale ty si dozajista poradíš.

Kumori Toorima

Fajne.. a teraz aby som hladal správny barák - prebehlo mi hlavou a s pocitom znechutenia som odšieil z budovy kage s plánom lokalizovať pozíciu správneho bytu.

Nebol som zrovna nadšený tráviť celý deň hľadaním bytu po celej Yukigakure ale i tak som nemohol dnes nič iné robiť.

Midou Shingo

V odpoledních hodinách, po skončení svého tréninku nové techniky jsem vyrazil do budovy Kageho, opět bez jakéhokoli otálení rovnou k samotnému Kagemu, na jehož dveře jsem důrazně zaklepal.
Tady Midou Shingo, přicházím si pro misi, kterou jste mi slíbil.
zavolal jsem a vstoupil.

Kage kývne a chvilku se hrabe v papírech, než vytáhne jeden, který se tváří jako velmi důležitý. "A, tady to je." řekne s úlevou. "Před několika dny se ztratila malá dívenka, zhruba sto třicet centimetrů vysoká, blond vlasy. Naposledy byla spatřena v zasněženém lese kousek od vesnice. Je potřeba ji najít a bezpečně dovést domů." promluví po krátké odmlce konečně kage a poškrábe se ve vousech.

Midou Shingo

Vyslechl jsem si zadání mise i popis dívenky načež jsem přikývl na důkaz, že jsem rozuměl.
Děkuji Kage, pokusím se ji najít a dopravit do bezpečí co možná nejdříve.
s tím jsem naznačil lehkou poklonu a vyrazil zpět na cvičiště, dokončit svou techniku a odutud rovnou na misi.

Cesta sem, bola viac než náročná. Vlastne som bola rada, že som nenarazila na ďalšiu skupinu vlkov, ktorá by ma už pravdepodobne roztrhala. Aj cesta trvala dva krát dlhšie než normálne. Nakoniec som však predsa len došla. Prešla som cez sekretariát až ku kanclu kageho a bez zaklopania som vstúpila.
"Je to v pasu.. sedem vlkov, dostala som šiestich, ten ďalší bol niečo na štýl.. kuchiyosen.. dokonca na mňa použil nejakú techniku ale.. potom proste odišiel. Nemyslím si že by si však trúfol sám na poćetnejšiu skupinu obchodníkov." Povedala som a hodila som ku stolu vrece s vlčími hlavami. Dúfala som, že za to peniaze dostanem. Potrebovala som ich na doktora, nechcela som do toho predsa len dostať nejakú infekciu.

Kage si prohlédne znechuceně pytel a poté ho spálí pomocí nějaké katon techniky, zjevně zhnusen obsahem. " Dobrá." kývne a hodí ti pět se ryu. "Pokud budeš chtít další práci, zastav se."

"Hai, aj keď si myslím, že to až tak skoro nebude." Odpovedala som mu a pootočila som sa späť k východu. Vlasy mi pri tom pohybe zaviali ako aj plášť, ktorý odhalil zranenú nohu a časť dohrýznutej ruky. Nemienila som to pred ním riešiť, ukázať slabosť bol jeden z najväčších omylov vo svete shinobi. Nakoniec som odkráčala do dediny.

Ren Taiyo

Spravil krok smerom ku Kagemu a hlasne si odkašľal. "Pane ... a čo tá duo misia o ktorú som vas žiadal ? Stojím tu už hodnú chvíľku no stále ste mi nepovedal kam máme ísť ... " Až znavene položil ruky na stôl a čakal či mu Kage dá nejakú úlohu konečne. "Viete, rád by som konečne niekam vypadol ... som tu už dosť dlho a potrebujem sa prevetrať. Následne si čupol pred stôl a už len vyčkával. "Rád by som vedel ... kam sa tá divožienka vyparila ?"

Kage se na tebe podívá takovým tím výrazem "Ty si tu pořád?", ale nakonec se zamyslí a podá ti zapečetěný svitek. "Tohle je potřeba donést do vysokých hor našemu agentu Kazukovi. Najde si vás tam. Vem tu divnou holku, co tu proskočila MÝM oknem a vyražte tam." řekne poněkud otráveně a přeměří si tě pohledem.

Ren Taiyo

Vzal zvitok pevne do ruky a začal si ho zvedavo obzerať. Nakoniec len mávol rukou na znak toho, že pochopil a prešiel k oknu skadiaľ predtým vyskočila divožienka. "Teraz budem musieť násť dú ... Tigricu ? To bude ... zábava." Oznámil si v hlave znechutene po čom vyskočil z okna smerom preč z budovy kageho.

Endo Hikari
Pomalým krokem jsem přišla k budově kageho. Při tom jsem se usmívala jako sluníčko a přemýšlela nad tím, jaké bude dnes počasí. Zastavila jsem se u dveří kanceláře kageho. S citem jsem na ně zaklepala a po té se opřela zády o stěnu naproti dveřím. Tiše jsem čekala na kagovo pozvání.